Konstrukce nových linek nebo atypických řešení s sebou přináší nutnost posouzení bezpečnosti zařízení pro obsluhující personál i celé okolí. Chcete vědět jak na to?
V souladu s normou ČSN EN ISO 12100 by se projektanti měli řídit tímto systematickým postupem:
- 1. Určení mezních hodnot a správného používání stroje;
- 2. Identifikace možného nebezpečí a nebezpečných situací;
- 3. Odhad míry rizika pro každé identifikované nebezpečí a nebezpečnou situaci a současné posouzení předvídatelných pochybení nebo chybné práce se strojem ze strany obsluhy;
- 4. Zhodnocení jednotlivých rizik a rozhodnutí, zda je jejich snížení rizik nutné či nikoli;
- 5. Pokus eliminovat či snížit dané riziko prostřednictvím konstrukčních opatření. Nejsou-li účinná:
- 6. Snížení rizika prostřednictvím ochranných pomůcek (např. separačními pomůckami, jako jsou pevné kryty či elektrická snímací ochranná zařízení, mezi něž patří bezpečnostní světelné závěsy apod.);
- 7. Informování a varování obsluhy ohledně zbývajících rizik prostřednictvím výstražných upozornění a štítků a pokynů v návodu k obsluze.
První čtyři z těchto kroků se vztahují k analýze rizik a jeho posouzení, pro něž stanovuje norma ČSN EN ISO 14121 detailní požadavky. Je důležité, aby analýza a posouzení rizik byly provedeny metodicky a srozumitelně zdokumentovány.
Kromě opatření zvolených projektantem či konstruktérem mohou být další ochranná opatření snižující zbylé riziko vyžadována také provozovatelem či obsluhou stroje. Může se například jednat o:
- organizační opatření (bezpečné pracovní postupy, pravidelné revize apod.);
- osobní ochranné pomůcky;
- zaškolení a poučení obsluhy.
